Srovnání sportovní výkonnosti intelektově postižených s nepostiženými ve vybraných sportech

 

Atletika a plavání

Pro srovnání úrovně výkonnosti v měřitelných sportech jsme využili hodnot v současné době platných světových rekordů světové federace sportu intelektově postižených – INAS-FID a tyto jsme porovnali s aktuálně platnými rekordy, které vede Atletická federace (IAAF) a Plavecká federace (FINA). Pro naše srovnání představují světové rekordy nepostižených 100 %, světové rekordy intelektově postižených potom jsou procentovým vyjádřením ve vztahu k nim.

Procentové vyjádření předkládá skutečné srovnání, u časů jsou „horší časy“ předkládány jako „vyšší procenta“, což je nelogické a toto je napraveno ve sloupci „Rozdíl v %“.

 

Atletika

 

Tabulka 1

Srovnání atletické výkonnosti – světových rekordů osob s intelektovým postižením s nepostiženými - muži

Disciplína MUŽI	svět. rekord       INAS-FID	svět. rekord       IAAF = 100 %	% vyjádření	Rozdíl v %
100 m	10,68	9,58	111,5	- 11,5
200 m	21,45	19,19	111,8	- 11,8
400 m	46,72	43,18	108,2	- 8,2
800 m	1:49,91	1:41,11	108,7	- 8,7
1500 m	3:54,07	3:26,00	113,6	- 13,6
5000 m	14:55,79	12:37,35	118,3	-18,3
10000 m	31:14,58	26:17,53	118,8	- 18,8
110 m př.	14,57	12,87	113,2	- 13,2
400 m př.	55,47	46,74	118,7	- 18,7
3000 m př.	9:29,51	7:53,63	120,2	- 20,2
Skok vysoký	1,95	2,45	79,6	- 20,4
Skok daleký	7,48	8,95	83,6	- 16,4
Trojskok	14,62	18,29	79,9	- 20,1
Vrh koulí	13,80	23,12	59,7	- 40,3
Hod diskem	40,69	74,08	54,9	- 45,1
Hod oštěpem	55,06	98,48	55,9	- 44,1
Kladivo	45,01	86,74	51,9	- 48,1
20 km chůze	1:25:22	1:17:16	110,5	-10,5
maratón	2:29:59	2:03:59	121	- 21

 

Mezi výkony intelektově postižených a nepostižených mužů jsou jasné výrazné rozdíly. Ve sprintech rozdíl představuje hodnoty kolem 8 – 12 %, u vytrvalostních tratí narůstá rozdíl přes 18 %.

Na překážkových tratích se s prodlužováním délky trati zvyšuje i rozdíl ve výkonnosti.

Ve skokanských disciplínách se diference nachází na úrovni 16 – 20 %.

Největší rozdíly lze nalézt u vrhačských disciplín, a to na úrovni 40 až 48 %.

Vysvětlení rozdílů vyplývá z charakteru intelektového postižení. Určitou roli může hrát i oblíbenost a (technická) jednoduchost disciplíny. Zde jsou rozdíly v bězích relativně menší.

Tam, kde se zvyšuje technická náročnost disciplíny, či tam, kde se zvyšují nároky na vytrvalostní schopnosti, mírně narůstá i rozdíl ve výkonech.

Výrazné diference ve vrhačských disciplínách je možné zdůvodnit velkou technickou náročností, velkými nároky na silový a rychlostně-silový projev, kde může sehrávat intelektový handicap výraznější roli.

 

 

Tabulka 2

Srovnání atletické výkonnosti – světových rekordů osob s intelektovým postižením s nepostiženými - ženy

Disciplína ŽENY	svět. rekord       INAS-FID	svět. rekord       IAAF = 100 %	% vyjádření	Rozdíl v %
100 m	11,91	10,49	113,5	- 13,5
200 m	25,01	21,34	117,2	- 17,2
400 m	56,78	47,60	119,3	- 19,3
800 m	2:07,74	1:53,28	112,8	- 12,8
1500 m	4:24,85	3:50,46	114,9	- 14,9
5000 m	17:18,38	14:11,15	122	- 22
10000 m	36:46,34	29:31,78	124,5	- 24,5
100 m př.	15,15	12,21	126,9	- 26,9
400 m př.	1:06,13	52,34	126,3	- 26,3
Skok vysoký	1,68	2,09	80,4	- 19,6
Skok daleký	5,43	7,52	72,2	- 27,8
Trojskok	11,42	15,50	73,7	- 26,3
Vrh koulí	14,33	22,63	63,3	- 36,7
Hod diskem	42,26	76,80	55,0	- 45
Hod oštěpem	39,77	72,28	55.0	- 45
Kladivo	46,46	77,96	59,6	- 40,4
maratón	2:41:19	2:15:25	119,1	19,1

 

Mezi výkony intelektově postižených a nepostižených žen jsou jasné výrazné rozdíly, dokonce ve většině disciplín o 2 – 5 procent vyšší než u mužů.

Ve sprintech rozdíl představuje hodnoty kolem 13 – 19 %, u vytrvalostních tratí narůstá rozdíl přes 22 - 24 %.

Na překážkových tratích se rozdíl ve výkonech dostává až nad 26 % .

Ve skokanských disciplínách se diference nachází na úrovni 19 – 27 %.

Největší rozdíly lze nalézt u vrhačských disciplín, a to na úrovni 36 až 45 %.

Vysvětlení rozdílů vyplývá z charakteru intelektového postižení. Určitou roli může hrát i oblíbenost a (technická) jednoduchost disciplíny. Zde jsou rozdíly v bězích relativně menší.

Tam, kde se zvyšuje technická náročnost disciplíny, či tam, kde se zvyšují nároky na vytrvalostní schopnosti, mírně narůstá i rozdíl ve výkonech.

Výrazné diference ve vrhačských disciplínách je možné zdůvodnit velkou technickou náročností, velkými nároky na silový a rychlostně-silový projev, kde může sehrávat intelektový handicap výraznější roli.

Plavání

 

Tabulka 3

Srovnání plavecké výkonnosti – světových rekordů osob s intelektovým postižením s nepostiženými – muži

Disciplína MUŽI	svět. rekord       INAS-FID	svět. rekord       FINA = 100 %	% vyjádření	Rozdíl v %
50 m v.zp.	25,29	20,94	120,8	- 20,8
100 m v.zp.	55,34	46,91	118	- 18
200 m v.zp.	2:02,59	1:42,00	119,6	- 19,6
400 m v.zp.	4:24,46	3:40,07	120,2	- 20,2
800 m v.zp.	9:07,55	7:32,12	121,1	- 21,1
1500 m v.zp.	17:20,51	14:34,56	119	- 19
50 m znak	30,44	24,04	126,6	- 26,6
100 m znak	1:03,80	52,38	121,8	- 21,8
200 m znak	2:21,95	1:51,92	126,8	- 26,8
50 m prsa	30,29	26,67	113,6	- 13,6
100 m prsa	1:06,42	58,58	113,4	- 13,4
200 m prsa	2:21,95	2:07,31	111,5	- 11,5
50 m mot.	27,16	22,43	121,1	- 21,1
100 m mot.	1:00,42	49,82	121,3	- 21,3
200 m mot.	2:16,99	1:52,03	122,3	- 22,3
200 m ind. pol. z.	2:18,12	1:54,10	121,1	- 21,1
400 m ind. pol. z.	5:01,64	4:03,84	123,7	-23,7

 

V plaveckých rekordech mužů jsou u intelektově postižených plavců hodnoty výkonů vesměs nižší o cca 20 – 25 %

V kraulařských disciplínách se diference pohybují na hodnotách 18 – 21 %. Zdá se, že zde délka trati nehraje v rozdílu výkonů žádnou podstatnou roli.

Ve znakařských tratí se rozdíl zvyšuje na 22 – 26,8 %, a to je nejvyšší diference v mužských disciplínách.

Naopak prsařské tratě mají vesměs nejmenší rozdíl oproti nepostiženým, a to na úrovni 11,5  – 13,6 %. Příčinu či příčiny nelze jednoznačně určit.

Motýlkové disciplíny jsou na 21 – 22 procentech rozdílu, stejně tak i individuální polohové závody přináší o 21 – 23 % horší časy u intelektově postižených.

 

Tabulka 4

Srovnání plavecké výkonnosti – světových rekordů osob s intelektovým postižením s nepostiženými - ženy

Disciplína ŽENY	svět. rekord       INAS-FID	svět. rekord       FINA = 100 %	% vyjádření	Rozdíl v %
50 m v.zp.	28,95	23,73	122	-22
100 m v.zp.	1:02,80	52,07	120,6	- 20,6
200 m v.zp.	2:14,52	1:52,98	119,1	- 19,1
400 m v.zp.	4:45,26	3:59,15	119,3	- 19,3
800 m v.zp.	9:57,01	8:14,10	120,8	- 20,8
1500 m v.zp.	19:36,60	15:42,54	124,8	- 24,8
50 m znak	32,56	27,06	120,3	- 20,3
100 m znak	1:09,76	58,12	120	- 20
200 m znak	2:37,86	2:04,81	126,5	- 26,5
50 m prsa	36,81	30,09	122,3	- 22,3
100 m prsa	1:21,56	1:04,84	124,2	- 24,2
200 m prsa	2:53,97	2:20,12	124,2	- 24,2
50 m mot.	31,05	25,07	123,9	- 23,9
100 m mot.	1:09,66	56,06	124,3	- 24,3
200 m mot.	2:38,52	2:03,41	128,4	- 28,4
200 m ind. pol. z.	2:33,40	2:06,15	121,6	- 21,6
400 m ind. pol. z.	5:33,60	4:29,45	123,8	- 23,8

 

V plaveckých výkonech žen jsou u intelektově postižených plavkyň hodnoty výkonů vesměs nižší o cca 20 – 25 %, tedy prakticky obdobně jako u mužů.

V kraulařských disciplínách se diference pohybují na hodnotách 19 – 22 % (výjimku představuje málo obsazovaná trať 1500 m, kde je rozdíl skoro 25 %.) Zdá se, že ani u žen délka trati nehraje v rozdílu výkonů žádnou podstatnou roli.

U znakařských tratí se rozdíl pohybuje na 20 %, nejdelší trať rovněž nebývá často obsazována a takto diference je zde vyšší – 26,5 %.

Prsařské tratě mají rozdíl 22 až 24 %.

Motýlkové disciplíny jsou na 24 – 28 procentech rozdílu, delší trať opět má diferenci vyšší.

Individuální polohové závody přináší o 21 – 23 % horší časy u intelektově postižených.

 

Shrnující pohled může pouze zdůraznit, že intelektově postižení mají výkony díky svému handicapu o 20 i více procent nižší. Rozdíly mezi výkony u mužů a žen nejsou tolik zřetelné, jako tomu bylo v atletice.

 

Basketbal, tenis, stolní tenis, kopaná, futsal

Srovnání výkonnosti v některých obtížně měřitelných sportech je velmi problematické. Zkušenosti ukazují, že rozdíl ve výkonech mezi intelektově postiženými a nepostiženými by mohl být vyjádřen nálezy sportovců s intelektovým postižením v týmech hrajících soutěže nepostižených. Lze je občas nalézt v krajských soutěžích, zcela výjimečně potom v soutěžích vyšších. Tito sportovci se potom velmi dobře prosazují na mezinárodních soutěžích intelektově postižených.

Představu o vrcholné úrovni výkonnosti v basketbalu mužů i basketbalu žen, tenisu, stolním tenisu a futsalu lze získat ze záznamů bojů na Global Games, které se konaly v ČR v roce 2009 (www.globalgames09.com).

 

Neoficiální názory na výkonnost intelektově postižených se vyjadřují v tom smyslu, že ti, co jsou schopni hrát druhou, či dokonce první ligu nepostižených, nesplňují jeden z principů sportu intelektově postižených, který hovoří o vlivu handicapu na možnost prosadit se ve sportu nepostižených a tito by neměli startovat v soutěžích intelektově postižených, protože hrají na vrcholové úrovni s nepostiženými a handicap není tím co by jim bránilo prosadit se a být úspěšný ve sportu.

Ti sportovci, kteří jsou úspěšní na mezinárodním poli v rámci soutěží INAS-FID, dosahují dobrých výsledků v domácích soutěžích nepostižených na úrovni právě krajského přeboru (oblastní soutěže), resp. na úrovni 3. ligy.

Srovnání výkonnosti je vlastně srovnání finálního produktu sportovního tréninku – výkonů. Předpokladem pro dobrou výkonnost na mezinárodní úrovni je pravidelný, odborně vedený víceletý trénink s frekvencí alespoň 3 – 4  i více tréninků týdně.

 

 

připravil Pavel Tilinger